Informace  o  DSO

Dobrovolný svazek obcí "Cecemínsko" vznikl 17.10.2003.
Zakládajícími členy byly obce Dřísy, Konětopy, Nedomice, Ovčáry a Sudovo Hlavno.
Původním účelem založení svazku byly přípravy a vybudování tlakové kanalizace a společné ČOV
s následným zabezpečením provozování tohoto zařízení.
Na zasedání členské schůze DSO Cecemínsko dne 28.6.2007 přistoupily obce Kostelní Hlavno a Hlavenec a současně se rozšířil předmět společných činností o spolupráci v oblasti životního prostředí, infrastruktury, rozvoje kultury,cestovního ruchu a sociálních služeb.
Od 27.března 2008 je novým členem svazku také obec Lhota.
Obec Kostelní Hlavno na základě své žádosti ukončilo činnost v dobrovolném svazku. Toto vystoupení ze svazku bylo chváleno na členské schůzi svazku 13.12.2016.

Informace  o vrchu Cecemín

Nadmořská výška hřbetu Cecemína se pohybuje v rozmezí 181 až 236 m n.m., rozloha lokality je 17,1410 ha. Nejvyšším bodem hřbetu je vrch Cecemín (236 m). Cecemínský hřbet vystupuje izolovaně z Mělnické kotliny s převýšením až 55 m, je součástí celku Středolabské tabule, od paty Jizerské tabule, se kterou geneticky souvisí, je oddělen plochým úvalem. Jedná se o reprezentativní velkoplošný výskyt vegetace bílých strání, která se vyvinula díky prastarému odlesnění.

Pověsti spojené s vrchem Cecemín

Podle pověsti vznikla na táhlém svahu Cecemína už ke konci devátého století jedna z prvních vinic v Čechách. Víno na ní pěstoval už svatý Václav se svou babičkou svatou Ludmilou. K Cecemínu, kterému se dříve říkalo Ostrov svatého Václava, se proto váže překrásná pověst. "Až bude v okolí Všetat nejhůře, pak se všem, kdo se v dobách válečných na Cecemín utečou, dostane ochrany svatého Václava."

Vrch Cecemín je opředen mnoha bájemi a pověstmi, které žily v lidech ještě před několika desítkami let. Jednou z nich je i pověst, že kapličku na Cecemíně dal postavit ruský důstojník - šlechtic, který zde při válečném tažení byl raněn a zase se uzdravil. Je to jen zkazka, protože jsou uchovány doklady o postavení kaple.
Kaple zasvěcená sv. Janu Křtiteli svou polohou tvoří charakteristické zakončení vrchu Cecemína na straně ke Dřísům.

Podle jiné pověsti měly být na úpatí vrchu Cecemína velké vinné sklepy, kam se dávalo víno z vinice. Za nepokojných válečných let třicetileté války byly sklepy zazděny, aby bylo víno uchráněno před vojáky. Místo bylo zasypáno hlínou a zarostlo trávou. Poněvadž nepokojné doby trvaly několik let, někteří obyvatelé byli pobiti, jiní prchli a zbylí zemřeli, nemohli potomci najít zazděný otvor do sklepů a dodnes ho nikdo nenašel. A tak prý pod Cecemínem doposud leží mnoho vína.

Mezi Kostelním Hlavnem a Sudovým Hlavnem odbočuje od silnice do polí tzv. Krchovská cesta. Na těchto místech se podle pověsti zjevovaly přízraky bezhlavých mužíků. Lidová tradice tvrdí, že v úvozové cestě byl hromadný hrob z dávné války. Krchovská cesta je dnes zcela zarostlá křovím. Na jejím začátku stojí na kamenném podstavci křížek se symbolem ukřižovaného Ježíše. O Velikonocích začínají chlapci od křížku řehtat, aby nahradili zvony, které prý odletěly do Říma.